Židovský hřbitov Krnov

Historie hřbitova

 

hřbitov

 

Významným počinem krnovské židovské náboženské obce bylo zřízení vlastního hřbitova. Pro tento účel byla roku 1873 zakoupena rozsáhlá parcela pod kopcem Cvilín, svažující se od jihozápadu k severovýchodu směrem k Opavské ulici. První pohřby se uskutečnily pravděpodobně roku 1874 (tento rok je vyznačen na nejstarších náhrobcích).

Pouze malá část náhrobků má charakter typických židovských deskových náhrobků z  „předemancipačního“ období, známých ze starších hřbitovů. Většina náhrobních kamenů a hrobek odpovídá běžně používaným hrobům, obvyklých i na křesťanských hřbitovech. Jen u starších náhrobků převažují texty v hebrejštině, jinak dominuje němčina.

 

hrobky

 

Za dobu existence krnovského židovského hřbitova zde bylo pochováno více než 500 zemřelých příslušníků židovské komunity z Krnova, Bruntálu, Rýmařova, Osoblahy a dalších okolních obcí, včetně některých přilehlých obcí pruské části Slezska. V období první světové války byli pohřbíváni i utečenci židovského původu z Haliče a Bukoviny, evakuovaní z těchto území v době ruské ofenzívy.

Zázemí hřbitova bylo postupně doplněno o obřadní síň (1902), hospodářskou budovu (datum stavby neznámý) a dům správce židovského hřbitova (1930). Z  těchto budov však dnes stojí pouze dům správce židovského hřbitova. Na pozemku byla zřízena i kopaná studna s litinovou pumpou, jež se zachovala až doposud.

Hospodářská budova sloužila jako vozovna pro pohřební vůz, k uložení postrojů pro tažné koně a k uskladnění nářadí. Objekt stál ve střední části parcely v místě jedné z dnešních zahradních chatek (při zasypávání sklepení v nedávných letech byly nalezeny součásti koňských postrojů).

 

Rozdělení hřbitova

 

Horní část parcely hřbitova, zaplněná náhrobky, je rozdělena pravoúhlou sítí chodníků na čtyři nestejně velké kvadranty. Horní dva kvadranty (jižní a západní) jsou zcela zaplněny náhrobky v pravidelných řadách, menší dva dolní kvadranty (východní a severní) jsou naplněny pouze zčásti, v těchto místech je už také řada hrobů zničena (včetně největších hrobek). V dolním severním kvadrantu se nacházely dětské hroby, kterých se zachoval pouze malý počet. Ve stejném prostoru pravděpodobně stála i hrobka rabína Anschlowitze (zachovala se pouze její fotografie). V dolním východním kvadrantu dominuje hrobka klasicistních tvarů od továrnické rodiny Bellak. Na jihovýchodním okraji v blízkosti hřbitovní zdi byl po první světové válce vybudován památník zde pohřbeným židovským vojákům s textem: „Zde odpočívá v pokoji osm židovských vojáků, 1914 – 1918“ (na hřbitově bylo údajně pohřbeno dokonce i několik ruských vojáků židovské národnosti z první světové války, kteří zemřeli v nedalekém zajateckém táboře).

Hřbitov sloužil svému účelu až do sedmdesátých let dvacátého století, i když četnost poválečných pohřbů byla velmi nízká. V jihovýchodním rohu parcely, přiléhající k ulici V Osadě, byl u bývalého domu správce hřbitova vystavěn rodinný dům. Ve druhé polovině osmdesátých let došlo v důsledku politického tlaku režimu ke zrušení hřbitova a k odprodání nejhodnotnějších náhrobků kamenickým družstvům. Z velkých hrobek se tak zachovala pouze jediná – hrobka rodiny Bellak (tato rodina vlastnila v Krnově továrnu na výrobu suken).

 

hrobka bellak

 

Jiné hrobky – včetně hrobky prvního krnovského rabína Anselma Anschlowitze a hrobky rodiny Mondschein, byly zcela rozebrány na materiál, případně rozkradeny. Velká část náhrobků, které nebyly odvezeny, byla povalena a poškozena. Některé z náhrobků skončily v základech místních novostaveb. Díky pádu totalitního režimu nebyla likvidace hřbitova dokončena, pokračovalo však chátrání a občasná devastace vandalskými zásahy. Dolní část parcely hřbitova, zahrnující do té doby volné plochy nevyužité k pohřbívání, byla prodána do soukromých rukou a využita ke zřízení zahrad. Z původně velkoryse založeného hřbitova zůstalo v majetku židovské obce pouze torzo - pozemek o rozloze 2.500 metrů čtverečních, tj. přibližně čtvrtina původní rozlohy. Hřbitov naléhavě potřebuje ohrazení ochrannou zdí k zamezení volného přístupu vandalů a zavedení pravidelné údržby zeleně (osekávání komplikují desítky povalených a rozlámaných náhrobků).

 

židovský hřbitov

 

Zajímavost - hrobka ve tvaru sarkofágu

 

Pouze jediný náhrobek má charakter tumby – hrobka ve tvaru sarkofágu (tumba připomíná malý domeček – průčelí tumby, boční stěny tumby a stříška sedlového tvaru jsou z kamenných desek). Tento typ náhrobků byl používán zpravidla u významnějších členů židovské obce (známé jsou tumby pražských rabínů). Krnovská novobarokní tumba náleží lékaři Oskaru Buberovi, který zemřel roku 1910. Pozoruhodný je i secesní náhrobek Heinricha Goldbergera z roku 1909. Na náhrobcích je používána jednoduchá symbolika – Davidova hvězda, žehnající ruce kohenů, levitská nádoba.

 

hvězda

 

Obřadní síň židovského hřbitova - Opavská ulice (Troppauer Strasse), Krnov

 

Po dokončení synagogy a zřízení hřbitova dospěla Židovská náboženská obec v Krnově k rozhodnutí vystavět obřadní síň. Realizací projektu byl opět pověřen osvědčený Ernst Latzel, jehož firma již zajišťovala v minulosti pro židovskou obec stavbu synagogy. Plány byly dokončeny v červenci 1902 a na počátku září téhož roku bylo schváleno stavební povolení.

Obřadní síň byla postavena v dolní části hřbitova v blízkosti Opavské ulice. Byla to jednoduchá stavba obdélníkového půdorysu o vnějších rozměrech 11,2 x 12,9 metrů.

Obřadní síň se bohužel nezachovala, byla zničena nacisty roku 1938 (v dolní části hřbitova, kde síň stála, jsou nyní zahrady), a tak o původní podobě budovy vypovídá pouze stavební projekt, uložený v archivu Městského úřadu Krnov.

 

hřbitov

 

V Krnově také najdete židovskou synagogu a kameny zmizelých, tzv.  stolpersteiny. Současným správcem a majitelem židovského hřbitova je Federace židovských obcí.

 

Kontakt

Federace židovských obcí v ČR

+420 608 627 247

 

Otevírací doba a vstupné

Vstup na židovský hřbitov je z ulice V Osadě.

 

 



Mapa

GPS souřadnice: 50°5′5.68″N, 17°43′29.613″E