Městské divadlo, Krnov

Současnost

 

 

V současné době je Městské divadlo ve správě Městského informačního a kulturního střediska Krnov (MIKS). Jsou zde uváděna pravidelně divadelní představení. Pro děti jsou uváděny nedělní pohádky a také představení v rámci vyučování. Tradici amatérského divadla udržuje Lidové divadlo Krnov, které každoročně uvádí pohádkové nebo večerní představení. Pro milovníky vážné a populární hudby bývají pravidelně zařazovány koncerty.

 

Historie

 

 

První zprávy o divadle v Krnově pocházejí  ze 16. století. Zachovala se také zpráva, že na zdejším knížecím dvoře vystupovali již v 1. polovině 17. století angličtí herci s hrou Williama Shakespeara. Opereta se provozovala na scéně sálu hotelu Tiroler (dnes Slezský domov).

Nevyhovující podmínky vedly vedení města včele se starostou Richardem Andratschkem ve 20. letech minulého století k úvahám o výstavbě divadla. Někdy na přelomu let 1926-1927 vyzvali architekta Leo Kammela (1885-1948), rodáka z Kamenického Šenova a žáka význačného českého architekta Jana Kotěry. Leo Kammel  je autorem expresionistické divadelní budovy v rodném Kamenickém Šenově , dále  divadla v Krnově a o něco mladšího kina v Novém Jičíně.

První české představení se konalo již 12. listopadu 1928. Tehdy soubor pražského Národního divadla provedl představení Smetanovy Prodané nevěsty. Z německých zpěvoher bylo jako první provedeno 15. listopadu dílo rakouského hudebního skladatele Julia Bittnera a libretisty Ernsta Décseye Der unsterbliche Franz.

Kammel situoval divadlo do diagonální pozice na nároží ulic, což odpovídalo dynamice expresionistické architektury. I jednotlivé architektonické prvky a detaily pojal jako vyjádření expresionistického dynamismu v podobě různě zkosených a kosodélných tvarů. Vzniklo divadlo reformovaného kukátkového typu s mírně svažitým hledištěm na oválném půdorysu, s jevištěm opatřeným propadly a s poměrně skromným zázemím, které muselo být v následujícím desetiletí rozšířeno. V zadní části sálu je železobetonový balkon, pod ním uzavírá parter segmentový oblouk dvanáctí lóží, rozdělených střední uličkou. Na balkonu architekt zřídil jedenáct lóží za čelním parapetem a za pěti stoupajícími řadami po trojicích lóží po stranách promítací kabiny. V polovině každé z bočních stěn hlediště zavěsil dvě samostatné lóže, určené pro starostu a význačné hosty, původně opatřené stylově přiznačnými expresionistickými baldachýny. Tyto lóže se vyznačovaly dobrým úhlem viditelnosti, lepším než u lóží proscéniových. Ty byly v tomto případě nepřijatelné, protože se počítalo z ekonomických důvodů s pravidelným provozem kina.  

Původně se divadlo jmenovalo Lichtspiel und Stadttheater / Městské kino a divadlo v Krnově. Tento název se užíval i krátce po druhé světové válce. Po komunistickém puči v únoru 1948 dostala budova název Divadlo Julia Fučíka. Kino bylo po roce 1945 provozováno pod názvem Národní. Roku 1990 bylo jméno divadla změněno zpět na Městské divadlo Krnov a busta J. Fučíka byla odstraněna.

 

Interiér divadla 

 

 

Do divadla se vstupuje vestibulem, jehož strop pokrývá plastický kosočtverečný rastr se svítidly v podobě žárovek v objímkách. Dlažba je  provedena z různobarevných kamenných desek a pochází z úprav v 60. nebo 70. letech 20. Století. Trojicemi dveří se z vestibulu vchází do spojovacích chodeb s šatnami. V čelní stěně příčné chodby vede třináct dveří do lóží parteru (přízemní část hlediště). V současnosti má sál kapacitu 694 míst. Jeviště je 13 m široké a 9 m hluboké. Z toho je hrací plocha 10 m široká. V současnosti zde nejsou propadla, pouze jeden výlez z prostoru suterénu. Z 18 tahů o nosnosti 160 kilogramů, jsou 4 motorové.  Orchestřiště má kapacitu přibližně 30 hráčů.

 

Adresa a kontakt Městské divadlo Mikulášská 911/21, Krnov +420 554 614 706 www.mikskrnov.cz

 

Otevírací doba a vstupné Aktuální program Městského divadla najdete na zde: http://www.mikskrnov.cz/divadlo Mimo kulturní představení, koncerty apod. není divadlo veřejnosti přístupné.