10 Krnovský poklad Final - Série CZ PL příhraničí

Finální keš série 10 keší (9 + 1 finálka) po zajímavých místech česko-polského příhraničí. Tuto finální desátou keš „Krnovský poklad“ získáte pomocí dosazení číslic do souřadnic, která najdete v 9 keškách, případně je získáte ze splněných úkolů na místech samotných, tato čísla dále použijete pro otevření samotné keše. Pro prvních 10 nálezců finálky je připravena drobná cena. Ale nezoufejte, také další keškaři si mohou vzít za nález finálky vyrobené CWG a to do vyčerpání.

 

 

 

 

Historie města Krnova

 

Datum vzniku samotného Krnova nelze jednoznačně určit.  Počátky města pocházejí ze 13. století, poprvé se Krnov objevuje v historických dokumentech z roku 1240, v listině českého krále Václava I. Krnovský hrad Cvilín, který byl postaven ve 13. století z kamene byl sídlem opavského knížete Mikuláše. Německý název Jägerndorf je poprvé zmíněn v roce 1253. Název města se ve středověkých dokumentech latinizoval na Carnovia. Krnov vznikl na křižovatce obchodních cest, která spojovala pobaltské města s Itálií.

 

 

Krnovsko bylo významným územním celkem, ležícím na rozhraní Moravy a Slezska. V období bojů a válečných událostí se přes krnovsko obvykle dostávala do země cizí vojska jako například Tataři, Dánové, Švédové a další. Vystřídalo se zde mnoho knížat, posledním byl Jiří Krnovský, vrchní velitel vojsk. Za protivení se Habsburkům bylo knížectví konfiskováno, jeho majitel dán do klatby a císař udělil zemi Karlu z Lichtenštejna. Evropa v té době byla zmítána třicetiletou válkou a krnovsko bylo postupně pleněno dánskými vojsky a Švédy. V roce 1849 zaniklo krnovské knížectví a Krnov se tak stal jedním ze sedmi okresů rakouského Slezska. Tehdy měl okres Krnov 59 875 obyvatel, což připadalo na 74 obcí, které měl ve správě. Na přelomu 19. a 20. století se Krnov stal jedním z nejvýznamnějších měst Rakouska – Uherska a to díky rozvoji textilní výroby. Textilní výroba se váže také k počátkům města, když v roce 1379 byl založen obchodní dům se suknem.

 

Archeologické nálezy

 

Podle archeologických nálezů je zřejmé, že Krnov je osídlován bez přerušení zhruba 30 000 let od starší doby kamenné. 

 

 

Do 7. století bylo osídlení Krnova výlučně slovanské, svědčí o tom písemné zprávy kmenů Holasiců. Z doby glaciální jsou v Krnově připomínkou bludné balvany a jiný materiál přinesený ledovcem. Z doby poledové byl v Krnově nalezen špičák jeskynního medvěda, zlomek mamutí stoličky a jiné nálezy. Z nedalekých Brumovic pocházejí nálezy z mladší doby kamenné. Opevněná sídliště, která byla na obou kopcích Cvilínu, pocházejí z doby neolitu. Z období kultury lidu popelnicových polí pocházejí především nálezy jako například železné nádoby a železná sekera z 11. a 12. století.

 

Znak města Krnova

  

S počátky města Krnova ze 13. století souvisí i znak města, který byl poprvé doložený roku 1311.  Nejstarší podoba znaku zobrazuje tři červené zlatem pobité rohy v modrém poli, které směřují do tří různých stran. Náustky rohů se sbíhají u zlatého kruhu ve středu. Mezi rohy jsou tři šesticípé hvězdy. Stejná podoba znaku je na městské pečeti zavěšené na listině z 16. června 1311, v níž rychtář Petr a konšelé města Krnova uznávají krále Jana Lucemburského za svého pána a vzdávají mu hold.

 

 

Znak zůstal beze změny po staletí. Ještě roku 1641 jej nese městská pečeť. Později se v pozadí renesančního štítu s městským znakem objevují přikrývadla a nad štítem stříbrná přilbice. Přilbice má nasazenou korunu, nad níž se vznáší roh a nejvýše pak šesticípá hvězda.  Tak vznikl tzv. velký znak Krnova. Na staré krnovské radnici zbořené koncem 19. století býval právě tento velký znak. Na nové radnici postavené v letech 1901 – 1903 lze vidět znak města na střední části věže, nad hlavním vchodem a v obřadní síni.

  

Bohužel se nikde nedochovala zmínka o tom, jak znak Krnova vznikl a co vlastně symbolizuje. Je známo několik pokusů o výklad, ale jsou to pouze domněnky. Jednou takovou domněnkou (snad nejvěrohodnější) je, že se jedná o rohy hojnosti symbolizující tři obchodní cesty: z Olomouce, Opavy a Hlubčic sbíhající se v Krnově na náměstí, což je symbol právě kruhu ve středu znaku. Stříbrné hvězdy prý znamenají naději kupců na dobrý obchod a šťastný návrat. Krnovský znak patří k zajímavým a nejstarším znakům.

 

Současnost města Krnova

 

Město Krnov je situováno v severovýchodní části České republiky na soutoku řek Opavy a Opavice, v podhůří Nízkého Jeseníku v těsné blízkosti česko-polské hranice v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Krnovsko má charakter průmyslově – zemědělské oblasti. Rozloha města Krnova je 44,4 km². K 31. 12. 2012 měl Krnov 24 754 obyvatel.

 

     

 

V posledních letech se Krnov mění z města průmyslového na město zelené.  Krnov získal prestižní titul „Město stromů 2008/2009“. Město Krnov se v roce 2012 stalo členem Národní sítě Zdravých měst ČR.

  

Živelné pohromy v Krnově

  

V roce 1997 postihla Krnov ničivá povodeň, která zaplavila téměř celé město. Kromě ztráty jednoho lidského života a materiálních škod (440 miliónů korun) na stavbách a komunikacích, jí padlo za oběť sto stromů v městských parcích.

 

Další živelnou pohromou, která se přes Krnov 18. 06. 2013 přehnala, bylo tornádo. Vír způsobil škody na pětikilometrové trase. Tornádo se přehnalo přes městskou část Ježník do Kostelce, odtamtud pokračovalo ve směru Býkov – Láryšov. Zničil střechy na víc jak 40 domech a v lesích způsobil rozsáhlé polomy.   

 

    

 

 

Ke keši

  

Keš není přístupná 24 hodin denně.  Více informací ke keši najdete zde. Pro odlovení této finálky bude potřeba odlovit následující krabičky:

-          Zámek Linhartovy CZ/PL (K) - odkaz na keš zde

-          Bludička na Dubím vrchu CZ/PL (L) - odkaz na keš zde

-          Muzeum Prudnik CZ/PL (M) - odkaz na keš zde

-          Hradby Glubczyc CZ/PL (N) - odkaz na keš zde

-          Na hranici CZ/PL (T) - odkaz na keš zde

-          Bartultovice/Trzebina CZ/PL (O) - odkaz na keš zde

-          Bohušov mokřady CZ/PL (P) - odkaz na keš zde

-          Bohušov památný strom CZ/PL (S) - odkaz na keš zde

-          Rozhledna „Na skalce“ CZ/PL (R) - odkaz na keš zde