Albrechticko - krajinou malebných rozhledů
Adresa: | Městský turistický okruh spojuje atraktivní cíle Města Albrechtic: VRCH DUBÍ - POUTNÍ HORA - ZŘÍCENINA BURKVÍZ - ZÁMEK LINHARTOVY - ROZHLEDNA HRANIČNÍ VRCH a je dlouhý přes 28 km |
Podrobnou mapu okruhu najdete zde
VRCH DUBÍ - VYHLÍDKA
Městský turistický okruh vás provede částí vycházkové stezky LČR středně náročným terénem po pěšinách a lesních cestách kolem stejnojmenného vrchu (558 m n. m.).
Stezka začíná u kapličky na okraji zámeckého parku v Hynčicích. Na stezce se nachází místo s vyhlídkou na Město Albrechtice s krytým odpočívadlem a na několika místech na trase jsou umístěny lavičky. Trasa vede hezkými místy s mnoha skalními výchozy a pestrými lesy.
O obnovu historických lesních chodníků navazujících na zámecký park se zasloužili učitelé a děti ze Základní školy v Městě Albrechticích, členové místního Turistického oddílu TJ a zaměstnanci LČR - Lesní správy Město Albrechtice.
Více informací najdete zde.
POUTNÍ HORA
Městský turistický okruh zde prochází po sedmikilometrové naučné stezce LČR spojující původní křížovou cestu z Města Albrechtic na Poutní Horu a zříceninu Burkvíz.
Navštěvníky překvapí nejen krásné výhledy do krajiny, ale i její historie. Po ukončení třicetileté války spravovali albrechtické panství jezuité. V rámci rekatolizace vybudovali na Poutní hoře (Riemerberg, 706 m) roku 1651 kapli. Účast na poutích však byla tak velká, že byl místo kaple v letech 1733 až 1760 vystavěn poutní kostel. Délka jeho lodi s předsíni pod věží měřila 42 m, šířka kostela byla 18 m a výška 15 m. K hlavnímu vchodu vedlo schodiště a kromě něj měl kostel ještě další čtyři vchody. Impozantní stavba kostela byla zdaleka viditelná a bylo jí možné spatřit i z oken jezuitské koleje ve 42 km vzdálené Nise.
Sláva poutního místa však netrvala dlouho. Císař Josef II. svým výnosem z roku 1782 zrušil poutní kostely. Kostel v lesích začal chátrat, v roce 1787 byl kostel prodán za 50 zlatých a 48 krejcarů Josefu Jachskemu z České Vsi (Neudörfel), který jej zbořil. Vnitřní zařízení bylo zčásti přeneseno do nového kostela v Městě Albrechticích, zčásti do kostela na Valštejně.
Na stezce najdeme i další zajímavosti jako je prastarý buk s obvodem kmene přes 4 m, dále pak malebná kaplička a přímo na vrcholu Poutní Hory kamenná jezírka. Zaujme i ručně poskládaný kamenný hrádek v jedné z kamenic. Nedaleko odtud vyrostla nová rozhledna Na Skalce.
ZŘÍCENINA BURKVÍZ
Zřícenina hradu Burkvíz (někdy je také uváděn pod názvem Luginsland, Lugsland, Lugswalde, ale také Schlosberg, Burghau nebo Burgwall) se nachází asi 800 m jižně od osady Burkvíz se ve výši 654 m. n. m. Vznik hradu nad Burkvízem můžeme položit do doby kolem poloviny 13. století.
Hrad měl okrouhlý tvar, na severozápadě byl zjištěn zemní prostor čtyřhranného objektu zděného na sucho, kde pravděpodobně stávala hradní věž. Byla zřejmě obytná a její vnitřek měl rozměry sedm krát sedm metrů. Přístupové schodiště a sklepení bylo vysekáno do skály. V příkopu před bránou se nacházela vyzděná studna o průměru jednoho metru, která měla sloužit k naplnění tohoto příkopu při blížícím se nebezpečí. Studna však byla z větší části zasypána. pravděpodobně stávala hradní věž. Byla zřejmě obytná, a její vnitřek měl rozměry sedm krát sedm metrů. Přístupové schodiště a sklepení bylo vysekáno do skály. Severozápadně ve směru hřbetu je položeno předhradí. Ve vzdálenosti 72 metrů od břehu hradu je pět metrů široký příkop, většinou jeden metr hluboký. Táhne se v prostoru širokém 38 metrů.
Tajemná zřícenina přivítá návštěvníky opravenou hradní studnou, kterou hlídá dle staré pověsti "O mlynáři" královna žabička. Říká se, že lze zahlédnou i lesního skřítka Slivouše.
ZÁMEK LINHARTOVY
Linhartovský zámek je kulturní perlou našeho kraje. Byl vybudován v druhé polovině 16. století přestavbou linhartovské tvrze na renesanční sídlo příslušníků katolické šlechty Václavem Haugvice. Z tehdejší podoby se zachovala původní dispozice s uzavřeným vnitřním dvorem, obrannou věží a zejména sklepními klenbami. Ve fragmentech zůstala rovněž zachována sgrafitová omítka na věži. Figurální sgrafita jsou podnes viditelná v arkádové chodbě 2. poschodí severního zámeckého křídla. V druhé polovině 17. století byl zámecký objekt už značně zchátralý. Noví majitelé Sedlničtí z Choltic začali s generální přestavbou do barokní podoby.
U zámku byl v té době založen okrasný sad ve francouzském stylu. V 19. století pak byl přeměněn na přírodně krajinářský park.
Na zámku pravidelně probíhá řada kulturních akcí a expozic pro děti. Je zde umístěna stálá expozice keramiky pana Kutálka a každoročně se měnící různé expozice např. šicích a pletacích strojů, křesťanství, citer, historie četnictva, galerie harmonií a především také galerie žáků z výtvarné dílny v Městě Albrechticích. Výstavy obrazů, fotografií a dalších uměleckých děl a hudebních produkcí. Pravidejné akce jako je velikonoční a vánoční jarmark.
V prostorách zámku se konají koncerty, vernisáže, tradiční velikonoční jarmarky, letní zábavné akce pro děti, jako je například pasování dětí mateřské školy na prvňáčky a noční prohlídka zámku zakončená velkolepým ohňostrojem.
Více informací najdete zde.
ROZHLEDNA HRANIČNÍ VRCH
Nejatraktivnějším turistickým objektem je dvouvěžová rozhledna Hraniční vrch. Rozhledna zcela ojedinělé železné konstrukce, která se skládá ze dvou vyhlídkových ploch spojených kovovou lávkou, byla otevřena na podzim roku 2011. Nachází se pár metrů od česko-polské hranice u Města Albrechtic. Přístup k rozhledně je po modré turistické značce z Města Albrechtic a dále podle značení, cca. 3,5 km od města. Rozhledna se nachází na Hraničním vrchu 527 m n. m., vyhlídková plocha je ve výšce 25 metrů, vystoupat musíte po 149 schodech.
V roce 2006 se stalo Město Albrechtice majitelem ocelových příhradových věží postavených původně za účelem přenosu signálu patřících Českým radiokomunikacím. Věže se delší dobu nevyužívali a bylo rozhodnuto o jejich demolici. Po několika jednáních přistoupila radiokomunikační společnost na nabídku Města Albrechtic a odprodala věže za symbolickou cenu Kč 1000,- . Bylo rozhodnuto upravit věže na unikátní objekt rozhledny s ocelovou konstrukcí. S vynaložením minimálních nákladů vznikla rozhledna se dvěma vyhlídkovými plošinami propojených lávkou ve výšce 25 metrů. Možnost takové úpravy věží byla posouzena statikem Stanislavem Dankem v roce 2007, posuzován byl technický stav a zatížitelnost ocelových věží. Projekt byl zpracován v roce 2009 projektantem Rudolfem Honem.
Více informací najdete zde.